Zpověď inkvizitora

Odvrátili se od Boha. Podlehli svodům Ďábla. To k němu se začali modlit, jemu se upsali tělem i duší, s ním potají obcovali…. Historie byla plná nesmyslných obvinění a následných inkvizičních procesů, při nichž byli nevinní lidé vězněni, krutě mučeni a nakonec upáleni…

O čarodějnických procesech konce 17. století na Šumpersku a Losinsku vypráví český spisovatel Michael Weber v románu s názvem Zpověď inkvizitora. Knihu vydalo koncem loňského roku brněnské nakladatelství MOBA.

Tím, kdo tento příběh rámuje – na prvních stranách otevírá a na posledních uzavírá, je jistý bezejmenný badatel, který se dostává k právě nalezeným osobním písemnostem bývalého šumperského rychtáře Františka Ferninanda Gaupa.

Gaup následně velmi rychle přebírá otěže vypravěče a před čtenářem na více jak 400 stranách odkrývá vlastní temnou milost – život inkvizitorova pomocníka, jenž neváhal pro moc a mamon zradit nejen sám sebe, ale především vlastní sousedy a přátele.

Když byl Gaup roku 1676 převelen na rozkaz z Vídně do Šumperka, aby pravidelně informoval knížete o tamní situaci a místním rychtáři Hutterovi, zdaleka ještě netušil, co všechno ho čeká, a jak to změní jeho samotného. Nevěděl, že se v něm poměrně brzy probudí lstivost, chamtivost, touha vystřídat šumperského rychtáře ve funkci, a že nakonec se stane i jednou z hlavních tváří čarodějnických procesů v kraji.

Gaup, už jako starý muž čekající na smrt, vzpomíná postupně na všechny intriky, díky nimž se dostal k moci, na události, které odstartovaly procesy, spolupráci s neslavným inkvizitorem Jindřichem Františkem Bobligem z Edelstadtu, ale i na mnoho obviněných, jejich výslechy, tři stupně tortury (palečnice, španělská bota, natahování na skřipec) a v krátkých zmínkách i na svůj rodinný život.

Co jsem si vlastně namlouval? Nic! Očekával jsem jen požitky pozemské, moc, peníze, majetky. Jsem jen člověk, je ve mně dobro od Všemohoucího Pána a zlo od pána pekel. V nás všech. Není to jinak.

Vyprávění je to temné, ponuré, náročné, často drastické, ale především velmi zajímavé. I přesto, že jde o beletrii a tedy částečnou fikci, autor se drží historických faktů, jak nejtěsněji může. Kniha je popisem tehdejších procesů, žádnou umělou vykonstruovanou zápletku navíc tady nenajdete.

Jedinou výtku lze směrovat k celkovému rozsahu. Téměř 500 stran je v tomto případě trochu „vražedný“ počet, protože kauzy mají většinu aspektů obdobných a děj se proto neubrání jistému opakování. Udržet po celou dobu plnou pozornost je trochu náročné, knize by tak prospělo malé seškrtání/zkrácení. 

Napříč historií stály za potlačováním lidských práv a krveprolitím povětšinou touha po moci, hamižnost a především lidská hloupost. Podstata zla se léty a staletími nemění, zůstává stejná, mění se jen záminky a způsoby. Čarodějnické procesy byly natolik zvrácené a absurdní, že by pro nebetyčnou hloupost myšlenek představitelů inkvizice byly k výsměchu, nebýt tolika obětí, kterým zničily život…  Z toho mrazí. Doporučuji.

Autor: Michael Weber

Název: Zpověď inkvizitora

Počet stran: 480

Nakladatelství: MOBA

Vydáno: 10/2014