Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Černooké Zuzany

17. 03. 2017 17:09:03
Květina od muže pro ženu obvykle vyjadřuje pozitivní emoce. Ale nebývá to tak pokaždé. Někdy může být jedna květina symbolem nejhoršího zážitku v životě...

S květinou je spjat i motiv románu Černooké Zuzany, pod nímž je autorsky podepsána americká novinářka a spisovatelka Julia Heaberlin. Jejím prostřednictvím se čtenář dostává do příběhu pohybujícího se na pomezí psychologického románu a detektivky.

Hlavní hrdinkou knihy Černooké Zuzany je Tessa Cartwrightová - žena, která před sedmnácti lety jen se štěstím přežila svoji vlastní smrt. Tehdy byla pohřešována, a pak nalezena polomrtvá na poli mezi pohozenými ostatky a kostmi dalších žen. Tesse zůstaly jen velmi mlhavé vzpomínky na to, jak se tam dostala, a co se událo. Každopádně vrah těchto žen, tiskem přezdívaných jako „Černooké Zuzany“ - podle lučního kvítí, které okolo jejich „hrobu“ rostlo - byl policií brzy dopaden, soudem usvědčen a poslán do cely smrti. Jenže byl to skutečně on??

Nyní, o šestnáct let později, kdy se blíží termín popravy a Tessu kontaktují právníci snažící se zprostit svého klienta obvinění, sílí v Tesse vnitřní rozporuplné pocity naplněné pochybnostmi o skutečném pachateli. Léta je potlačovala, ale s tím je už konec. Vrhá se do spolupráce s týmem právníků i forenzních vědců, a kousek po kousku rozkrývá konečně po dlouhých letech pravdu...

Julia Heaberlin usazuje čtenáře už první větou do plně rozjetého vlaku. Nejspíš si tak zpočátku budete připadat jako opozdilci, kteří něco propásli. Dílčí informace ale postupně z jednotlivých stran připlouvají, takže není třeba propadat beznaději. Je evidentní, že je to autorčiným záměrem. Mlžit před čtenářem a působit trochu zmatečně.

Vypravěčský styl Heaberlin je právě v tom dosti specifický - na mnoha místech působí chaoticky, těžkopádně a tam, kde by mohla být stručná, je až zbytečně zdlouhavá. Jenže... Zazlívat jí to nelze, protože právě i tyto aspekty přispívají k tomu, že je na druhé straně značně překvapivá a nepředvídatelná. S její schopností jednou větou naprosto změnit dosavadní plynoucí směr, tak není nouze o dějové zvraty. A s hlavní hrdinkou Tessou je to obdobné. Ačkoli její profilace míří do hloubky, zůstává pro čtenáře z valné většiny nepoznaným územím s mnoha překvapeními.

Samotný děj je vyprávěn prostřednictvím Tessy ve dvou časových úrovních - „tehdy“ a „teď“. Obojí se dokonale propojuje a po kouscích rozplétá klubko tajemství. Heaberlin se zaměřuje na vhled do traumatem poznamenané osoby a na křehkost vlastních vzpomínek. Pasáže hrdinčiných sezení u psychiatra jsou navíc okořeněny hrou „na kočku a myš“, kdy se právě nejvíce projevuje neuchopitelnost samotné Tessy.

Za zmínku pak ještě stojí vysvětlení českého názvu titulu. Ačkoli se u nás běžně nazývají černookými Zuzanami jiné květiny, než ty spjaté s dějem a objevující se i na přebalu knihy (tady známé jako třapatka srstnatá/ rudbeckia), použila překladatelka Bohuslava Nováková jejich pojmenování kvůli zachování koheze textu a smysluplnosti i pro rudbeckie, resp. přeložila název doslovně.

Černooké Zuzany jsou zajímavým počinem se silnou atmosférou a překvapivými momenty, který rozhodně stojí za přečtení.

Moje hodnocení: 80%

Autor: Julia Heaberlin
Název: Černooké Zuzany / Black-Eyed Susans: A Novel of Suspense
Počet stran: 384
Nakladatelství: Omega
Vydáno: 1/2017

Autor: Eva Šamánková | pátek 17.3.2017 17:09 | karma článku: 7.17 | přečteno: 344x

Další články blogera

Eva Šamánková

Lidé, kteří mě znali

Dva životy. Ten první - mladá žena mezi dvěma muži. Než přijde 11. září a všechno změní... Ten druhý - zralá žena, matka dospívající dcery, žijící roky bez partnera... Oba životy se liší, a přece patří jedné jediné ženě...

25.9.2017 v 18:41 | Karma článku: 7.00 | Přečteno: 197 | Diskuse

Eva Šamánková

Ta přede mnou

Seženete podnájem, který splňuje vaše požadavky, nastěhujete se do něj, a... Budete přemýšlet nad tím, kdo tam bydlel před vámi? Jaký byl, jak žil, proč odešel...? Možná se tomu neubráníte. A možná nevědomky půjdete v jeho stopách...

17.9.2017 v 15:12 | Karma článku: 8.47 | Přečteno: 407 | Diskuse

Eva Šamánková

Maminčin mazánek

Kolik dětí máte? Pokud více než jedno, dokázali byste s veškerou upřímností říct, že je máte rádi naprosto stejně? Že vám jedno není o neviditelný kousek bližší než to druhé?

10.9.2017 v 18:33 | Karma článku: 9.84 | Přečteno: 630 | Diskuse

Eva Šamánková

Blackout - Zítra už bude pozdě

Lednička v kuchyni tiše vrní, v televizi běží další díl seriálu, v koupelně se pere prádlo. Na benzínkách řidiči tankují, v obchodech „pípají“ týdenní nákupy... CVAK...TMA... vypadl proud...

31.7.2017 v 20:05 | Karma článku: 13.22 | Přečteno: 539 | Diskuse

Další články z rubriky Kultura

Karel Sýkora

Rybář pragmatik... :-)

Rybář je člověk živíci se lovem a prodejem ryb. Tato činnost je označována jako rybolov. Základními rybářskými pomůckami při chytání ryb jsou pruty, sítě, vrše, případně harpuny.

26.9.2017 v 13:18 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 58 |

Richard Mandelík

Lípa musica 2017

Po prvních sondách a článcích v odborném tisku a zveřejnění programu 16. ročníku rozhodnuto, že na několik koncertů pojedu a podaří se mi k tomu též přesvědčit Honzu.

26.9.2017 v 7:00 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 21 | Diskuse

Karel Sýkora

Andrej Karaulov – Obyčejný fašismus

Ukrajina je země ležící ve východní Evropě; na východě hraničí s Ruskem, na jihozápadě s Moldavskem (včetně neuznaného Podněstří), Rumunskem, na západě s Maďarskem, Slovenskem a Polskem, na severu s Běloruskem.

26.9.2017 v 5:38 | Karma článku: 5.33 | Přečteno: 126 |

Eva Šamánková

Lidé, kteří mě znali

Dva životy. Ten první - mladá žena mezi dvěma muži. Než přijde 11. září a všechno změní... Ten druhý - zralá žena, matka dospívající dcery, žijící roky bez partnera... Oba životy se liší, a přece patří jedné jediné ženě...

25.9.2017 v 18:41 | Karma článku: 7.00 | Přečteno: 197 | Diskuse

Jaroslava Janderová

Pozor! Na kulturu se opět šije svěrací kazajka

Umění to mělo v historii s vládnoucími elitami vždycky těžké. Díla, která se odchylovala od oficiální linie, bývala zakazována, a nezřídka i ničena. Bohužel podobné snahy vidíme i dnes.

25.9.2017 v 17:30 | Karma článku: 14.49 | Přečteno: 463 | Diskuse
Počet článků 181 Celková karma 9.97 Průměrná čtenost 517

Velká knihomolka a nadšená knihovnice, kterou baví knihy nejen číst, ale také o nich psát :))

        mail: eva.samankova@atlas.cz



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.