Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

V kraji mlhy a lží

18. 06. 2017 18:03:41
Malý ostrov, kde vládne neustálá mlha a každý tu zná každého. Mezi partu místních středoškoláků tu jednoho dne nečekaně vstoupí tragédie. Kdo ublížil jejich spolužačce a kamarádce? Není pachatelem nakonec jeden z nich?

Francouzský spisovatel Bernard Minier slaví úspěchy daleko za hranicemi své rodné země. Na literární scénu tento povoláním celní úředník vstoupil roku 2011 detektivní prvotinou Mráz. Její zásluhou na sebe okamžitě strhl zájem čtenářů i kritiků. Od té doby se Minier začal věnovat psaní na plný úvazek, a „svého“ detektiva Martina Servaze nechal vyšetřovat postupně i v dalších románech Kruh a Tma.

Nejnovější knihou Minier tuto volnou řadu opustil a z francouzských Pyrenejí se „přenesl“ na severozápad USA, kam situoval děj svého již čtvrtého románu, nazvaného Zkurvenej příběh. Je třeba hned zmínit, že zavánějící vulgarita v tomto případě není pózou, provokací ani prvoplánovým kalkulem. Zkrátka jen po dočtení knihy a tedy poskládání celé zápletky a jejího vyústění dojdete zaručeně v drtivé většině k tomu, že takový název jednoduše jen velice trefně a prostě vystihuje jádro celého příběhu.

Na počátku je strach...

Dějištěm románu je Glass Island, malý ostrov severně od Seattlu, přístupný jen trajektem, na souši obklopen lesy a ve vodě zase dravými kosatkami. Právě tady žije náš vypravěč, šestnáctiletý středoškolák Henry, spolu se svými dvěma matkami - lesbičkami. Henry působí jako sympatický kluk, má svoji partu přátel a dívku Naomi, s níž už delší dobu udržuje vztah. Zdánlivá idyla se ale hroutí, když po drobné hádce na trajektu se Naomi ztratí a poté je nalezena zavražděná.

Podezřelým číslo jedna se stává Henry. Pohádal se s ní, viděl ji jako poslední... Aby Henry dokázal svou nevinu, pouští se spolu se svým kamarádem do vlastního pátrání. Oběma se ale poměrně rychle podaří razantně šlápnout na kuří oko několika místním drsňákům. A sami se tak ocitají v nebezpečí...Kdo vraždil a proč?

Bernard Minier je velmi sympatický vypravěč. Hovoří nevtíravým stylem, daří se mu držet chladem pohlcující atmosféru, a ačkoli se možná chvílemi zdá, že mu snad může docházet kyslík, opak je pravdou. Potvrzení na to dostane čtenář v závěru! Zkurvenej příběh se totiž v první polovině tváří jako průměrný, ba rovnou tuctový příběh, kterých milovník detektivek a thrillerů přečetl už nepočítaně. Jenže druhá část tohoto románu ho postupně, po drobných krůčcích, zprvu dost nenápadně, směřuje k odlišnému dojmu. A pak to opravdu „bouchne“...

Minier vystavěl celý děj nejen na mezilidských vztazích, jejich úskalí, předsudcích i odvěké nebezpečné hře na pravdu a lež, ale přimíchal do toho výraznou měrou i „Velkého bratra“. Sledování, odposlechy, internet, telefony, drony a další současné či v blízké budoucnosti používané technologické „užitečné pomůcky“ ke vstupu do soukromí lidí vzbuzují minimálně mrazení v zádech.

Zkurvenej příběh rozhodně není bez chybiček. Jeden úhel pohledu nabízí dokonalý příběh. Druhý úhel pak vidí zbytečnou vykonstruovanost, kdy navíc po otočení poslední stránky zůstává viset ve vzduchu několik otazníků. Když se ale oba náhledy spojí v jeden, vyjde z toho čtivý, napínavý příběh s hutnou atmosférou a pořádně překvapivým koncem.

Moje hodnocení: 85%

Autor: Bernard Minier
Název: Zkurvenej příběh / Une putain d'histoire
Počet stran: 624
Nakladatelství: XYZ
Vydáno: 2/2017

Díky moc Knihcentrum.cz za poskytnutý recenzní výtisk!

Autor: Eva Šamánková | neděle 18.6.2017 18:03 | karma článku: 10.77 | přečteno: 359x

Další články blogera

Eva Šamánková

Lidé, kteří mě znali

Dva životy. Ten první - mladá žena mezi dvěma muži. Než přijde 11. září a všechno změní... Ten druhý - zralá žena, matka dospívající dcery, žijící roky bez partnera... Oba životy se liší, a přece patří jedné jediné ženě...

25.9.2017 v 18:41 | Karma článku: 7.00 | Přečteno: 197 | Diskuse

Eva Šamánková

Ta přede mnou

Seženete podnájem, který splňuje vaše požadavky, nastěhujete se do něj, a... Budete přemýšlet nad tím, kdo tam bydlel před vámi? Jaký byl, jak žil, proč odešel...? Možná se tomu neubráníte. A možná nevědomky půjdete v jeho stopách...

17.9.2017 v 15:12 | Karma článku: 8.47 | Přečteno: 407 | Diskuse

Eva Šamánková

Maminčin mazánek

Kolik dětí máte? Pokud více než jedno, dokázali byste s veškerou upřímností říct, že je máte rádi naprosto stejně? Že vám jedno není o neviditelný kousek bližší než to druhé?

10.9.2017 v 18:33 | Karma článku: 9.84 | Přečteno: 630 | Diskuse

Eva Šamánková

Blackout - Zítra už bude pozdě

Lednička v kuchyni tiše vrní, v televizi běží další díl seriálu, v koupelně se pere prádlo. Na benzínkách řidiči tankují, v obchodech „pípají“ týdenní nákupy... CVAK...TMA... vypadl proud...

31.7.2017 v 20:05 | Karma článku: 13.22 | Přečteno: 539 | Diskuse

Další články z rubriky Kultura

Karel Sýkora

Rybář pragmatik... :-)

Rybář je člověk živíci se lovem a prodejem ryb. Tato činnost je označována jako rybolov. Základními rybářskými pomůckami při chytání ryb jsou pruty, sítě, vrše, případně harpuny.

26.9.2017 v 13:18 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 58 |

Richard Mandelík

Lípa musica 2017

Po prvních sondách a článcích v odborném tisku a zveřejnění programu 16. ročníku rozhodnuto, že na několik koncertů pojedu a podaří se mi k tomu též přesvědčit Honzu.

26.9.2017 v 7:00 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 21 | Diskuse

Karel Sýkora

Andrej Karaulov – Obyčejný fašismus

Ukrajina je země ležící ve východní Evropě; na východě hraničí s Ruskem, na jihozápadě s Moldavskem (včetně neuznaného Podněstří), Rumunskem, na západě s Maďarskem, Slovenskem a Polskem, na severu s Běloruskem.

26.9.2017 v 5:38 | Karma článku: 5.33 | Přečteno: 126 |

Eva Šamánková

Lidé, kteří mě znali

Dva životy. Ten první - mladá žena mezi dvěma muži. Než přijde 11. září a všechno změní... Ten druhý - zralá žena, matka dospívající dcery, žijící roky bez partnera... Oba životy se liší, a přece patří jedné jediné ženě...

25.9.2017 v 18:41 | Karma článku: 7.00 | Přečteno: 197 | Diskuse

Jaroslava Janderová

Pozor! Na kulturu se opět šije svěrací kazajka

Umění to mělo v historii s vládnoucími elitami vždycky těžké. Díla, která se odchylovala od oficiální linie, bývala zakazována, a nezřídka i ničena. Bohužel podobné snahy vidíme i dnes.

25.9.2017 v 17:30 | Karma článku: 14.49 | Přečteno: 463 | Diskuse
Počet článků 181 Celková karma 9.97 Průměrná čtenost 517

Velká knihomolka a nadšená knihovnice, kterou baví knihy nejen číst, ale také o nich psát :))

        mail: eva.samankova@atlas.cz



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.