Dívka ve vlaku

Den co den jezdí vlakem. Den co den se jí naskýtá z okénka ten samý pohled na předměstské domky a jejich obyvatele. Za tu dobu jako by je „znala“. Jednoho dne ale spatří něco, co ji šokuje. A cesta vlakem už nikdy nebude stejná...

Románová prvotina britské autorky Pauly Hawkins, jinak narozené v Zimbabwe, se ihned po vydání vyhoupla na první místo v žebříčcích bestsellerů, a vydržela tam několik dlouhých týdnů. Ve Velké Británii i v USA se stala nejrychleji prodávanou knihou posledních let. V současnosti vzniká i její filmová podoba s Emily Blunt v hlavní roli. Nedávno vyšla Dívka ve vlaku i u nás. Je kniha opravdu tak dobrá, nebo je to jen mediálně nafouknutá bublina?

Třicetiletá Rachel Watsonová jezdí každé ráno v 8:04 vlakem do Londýna za prací, a spojem v 17:56 zase zpět domů. Téměř pokaždé vlak zastavuje u návěstidla, a Rachel tak má několik minut jako na dlani u trati stojící domky. Často se jí naskýtá pohled na jeden idylický manželský pár, který si Rachel sama pro sebe pojmenuje „Jason a Jess“. Začíná mít pocit, že ty dva zná…

Mám dojem, že jsem si jich začala všímat asi před rokem a postupem času pro mě nabyli na důležitosti. Neznám vlastně ani jejich jména, a tak jsem si je musela pojmenovat sama. On je pro mě Jason, poněvadž je pohledný jako nějaká britská filmová hvězda. A jméno Jess zní dobře se jménem Jason a hodí se i k té ženě. Sluší jí - je stejně hezké a bezstarostné jako ona. Tvoří pár, tvoří tým. Troufám si říct, že jsou šťastní. Jsou tím, čím jsem bývala i já. Jsou tím, co jsem ztratila, jsou vším, co chci být.

Jednoho dne ale v pár okamžicích zahlédne něco, co ji sebere dech. Když se brzy nato objeví v novinách zpráva, že se „Jess“ pohřešuje, vypraví se Rachel na policii oznámit to, co viděla z okénka vlaku. Tehdy ještě netuší, jak moc to ovlivní i její život…

Něco se stalo, něco zlého. Strhla se tam nějaká hádka. Zvýšené hlasy. Pěsti? Nevím, nepamatuju si to. Šla jsem do hospody, nastoupila do vlaku, byla jsem na nádraží, byla jsem na ulici. Zasahuje mě to jako vlna, jako černočerná hrozba. Něco se stalo, prostě to vím. Nemůžu si to vybavit, ale cítím to. Bolí mě vnitřek úst, jako bych se kousla do líce, na jazyku cítím kovovou příchuť krve. Je mi nevolno, zmáhá mě závrať. Prohrábnu si vlasy, přejedu si rukou po temeni. Škubnu sebou: na pravé straně hlavy mám bouli, citlivou, bolestivou. A vlasy slepené krví.

Rachel je typickou ukázkou nespolehlivého vypravěče. Od rozvodu pije „první ligu“, utápí se v žalu a často si nepamatuje, co v alkoholovém opojení prováděla. A přece oplývá jistým kouzlem, v lecčems se s ní dá soucítit, a především držet jí palce. Většinu děje sledujeme jejím prostřednictvím, zbytek pak díky Anně, nové manželce Rachelina exmanžela Toma, a pohled do nedávné minulosti pak obstarávají pasáže vyprávěné zmizelou „Jess“.

Pomocí této stavby se tak ukazují mnohé okamžiky, události i detaily z více úhlů - co vypadá na první pohled jasně, je na pohled druhý někdy úplně jinak. A společně se to pak ideálně doplňuje. Dlouho není jasné, k jakému vyvrcholení příběh míří. Paula Hawkins vypráví poutavě, jednoduše vás to baví a zvědavost vám nedovolí knihu odložit.

Zpátky k otázce z úvodu. Je Dívka ve vlaku právem označována za knihu letošního roku, nebo je to jen dobrá reklama? Řekla bych, že ani jedno. Nejlepší kniha roku 2015 to rozhodně není, vyšly i lepší. Nafouklá bublina? Také ne. Kniha si chválu zaslouží. Jenom ne tolik hlasitou. Dívka ve vlaku je zkrátka „jen“ výborný psychologický román s detektivní zápletkou. Velmi čtivý, napínavý, hodně ze života, a bavit vás bude od první do poslední stránky. 

Moje hodnocení: 90%

Autor: Paula Hawkins
Název: Dívka ve vlaku / The Girl on the Train
Počet stran: 328
Nakladatelství: Ikar
Vydáno: 10/2015