Nový bestseller Jojo Moyesové znovu chytá za srdce

10. 12. 2015 19:39:28
Dvě ženy, dva osudy, dvě velká rozhodnutí. Francouzský venkov za první světové války, současný Londýn a jeden obraz - portrét uhrančivé mladé ženy - jako pojítko všeho...

Píše se rok 1916, probíhá první světová válka a na francouzském venkově udržují Sophie Lefѐvrová a její sestra Hélѐne všemi silami v chodu malý rodinný hotel. Život je den ode dne těžším. Jejich manželé odešli bojovat na frontu, vesnice padla do rukou Němců, a ti si berou vše, co se jim zlíbí. Hlad je každodenním nechtěným společníkem, bída postihla všechny bez výjimky, stejně jako vzájemná nedůvěra.

Sophie se přesto snaží všem příkořím čelit s odvahou i nadějí v duši. Pomáhá jí v tom také obraz - její vlastní portrét zavěšený na zdi v hotelu, na němž ji tak dokonalým, a na svou dobu velmi nezvyklým a značně podmanivým způsobem, zvěčnil její manžel Édouard, než odešel do války. A právě tento obraz zaujme i nového Kommandanta ve vesnici. Německý důstojník si ho prohlíží při každé „návštěvě“ hotelu, a zdá se jím téměř posedlý. Pro Sophie by to mohlo znamenat jedinou, i když chabou a nejistou možnost, jak se pokusit zachránit své milované před krutostmi války, a ještě někdy smět uvidět manžela...

Konečně jsme všechny obsloužily. Zůstaly jsme s Hélène stát za barem a Kommandant pronesl jakýsi dlouhatánský přípitek v němčině. Nedokážu ani vypovědět, jaký to byl pocit, slyšet v našem domě jejich hlasy, dívat se, jak si pochutnávají na jídle, které jsme tak pečlivě připravily, jak si užívají, smějí se a popíjejí. Já je tu posilňuji, pomyslela jsem si zoufale, a můj milovaný Édouard možná zatím někde padá hlady. Při tom pomyšlení, nejspíš ještě umocněném hladem a vyčerpáním, se mě na okamžik zmocnilo zoufalství. Z hrdla se mi vydral tichounký vzlyk. Hélѐne mě chytila za ruku a stiskla ji. „Běž do kuchyně,“ zašeptala. „Já-“
„Běž do kuchyně. Doliju jim sklenice a přijdu za tebou.“
Pro jednou jsem sestru poslechla.

Londýn, rok 2006. Třicetiletá Liv Halstonová se stala před čtyřmi lety vdovou, a dosud se z toho nevzpamatovala. Po manželově smrti se upnula nejen na dům, který on sám navrhoval, ale i na svatební dar, který jí kdysi věnoval. Portrét neznámé mladé ženy pověšený na zdi ložnice je pro ni osobním symbolem šťastných časů...

Když se čistou náhodou ukáže, že obraz má ve skutečnosti obrovskou hodnotu, a Liv by ho měla „vrátit“ potomkům údajných dřívějších majitelů, rozehrává se boj. Nejen v soudní síni... Liv se odmítá „svého“ obrazu vzdát, znamená pro ni tolik! Komu portrét s uhrančivou dívkou připadne? Jaká historie ho ve skutečnosti provází? Jaký osud dívku z obrazu potkal?

Zastavili se přímo uprostřed rušné ulice a znovu si obraz prohlédli. Liv si vzpomíná, jak měla kůži na šíji napjatou a spálenou od slunce, i na jemnou vrstvičku zaprášeného potu na pažích. Na horké barcelonské ulice, na odpolední slunce, které se mu odráželo v očích. „Myslím, že můžeme porušit pravidla pro něco, co milujeme.“

Román, odehrávající se ve dvou časových obdobích a vyprávějící o těžkých časech, odvaze, lásce, vnitřní síle, křivdě i hodnotě věcí, nese název Dívka, již jsi tu zanechal. Jeho autorkou je známá a oblíbená britská spisovatelka Jojo Moyesová. Po titulech Než jsem tě poznala, Poslední dopis od tvé lásky a Stříbrná zátoka tak vyšel další příběh, který má potenciál chytit čtenáře za srdce.

Jojo Moyesová znovu potvrzuje, že psát umí. A to výborně. Příjemným vypravěčským stylem provede čtenáře skrze dva příběhy, které spojuje v jeden společný právě obrazem, pojmenovaným jako Dívka, již jsi tu zanechal. Postupem stránek skládá Moyesová dohromady jednu dlouhou historii, doposud opředenou mnoha otazníky. K zajímavé zápletce si bere na pomoc rovněž humor, trochu toho napětí a nepřeslazené romantiky.

Román je velmi příjemnou četbou. Děj má spád a v závěru uchystané překvapení. Smutek se tu střídá s radostí, smích s pláčem, síla s křehkostí, surovost s něžností, a naopak. Co ale zůstává, je naděje... Vřele doporučuji.

Moje hodnocení: 95%

Autor: Jojo Moyesová
Název: Dívka, již jsi tu zanechal / The Girl You Left Behind
Počet stran: 432
Nakladatelství: Ikar
Vydáno: 10/2015

Autor: Eva Šamánková | čtvrtek 10.12.2015 19:39 | karma článku: 14.67 | přečteno: 411x

Další články blogera

Eva Šamánková

Andělé smrti

Stíny minulosti temnější než nejčernější tma. Starý klášter a dávné zločiny, které znovu po čtyřech desítkách let ožívají...

14.7.2019 v 16:21 | Karma článku: 7.91 | Přečteno: 223 | Diskuse

Eva Šamánková

Jak jsi mohla

Mělo to být příjemně strávené odpoledne. Školní slavnost, zábavné atrakce, cukrová vata, dětský smích. Dopadlo to ovšem jako největší noční můra. Co se onoho odpoledne skutečně stalo, a kdo za to nese vinu?

12.7.2019 v 16:19 | Karma článku: 15.27 | Přečteno: 685 | Diskuse

Eva Šamánková

V kleci

Odhodlaná sympatická vyšetřovatelka a důmyslný vrah s dokonalou schopností klamat. Jak skončí pátrání plné falešných stop, pastí a hluboké zrady?

1.7.2019 v 9:40 | Karma článku: 7.05 | Přečteno: 201 | Diskuse

Eva Šamánková

Cestující - nechtěný poutník Německých říšských drah

Židovský obchodník jako bludný cestující pendlující vlakem z města do města. S nadějí, vztekem, zmarem i zoufalstvím na cestě za pochopením nepochopitelného. Do jakého cíle nakonec na říšských drahách doputuje?

17.6.2019 v 8:18 | Karma článku: 11.45 | Přečteno: 581 | Diskuse

Další články z rubriky Kultura

Jan Lněnička

Přijetí do katechumenátu v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha

Kandidáti katechumenátu, jejichž křest se předpokládá o Velikonocích 2020 budou přijati do katechumenátu při bohoslužbě slova, která se bude konat v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha v sobotu 8. června 2019 v 16.30.

23.7.2019 v 15:01 | Karma článku: 5.67 | Přečteno: 130 | Diskuse

Karel Sýkora

Naučení z Bible: Zkušenosti otců předznamenávají zkušenosti jejich potomků

Umberto Cassuto byl biblický učenec, který působil nejprve v Itálii a posléze v Izraeli. Známé jsou jeho komentáře ke knize Genesis a Exodus.

23.7.2019 v 6:56 | Karma článku: 10.80 | Přečteno: 262 |

Milena Zelenková

Domácí péče jako další ztracená příležitost české kinematografie

ČT 1 včera vynesla na obrazovky opěvovaný český film Domácí péče. Jsem k našim posledním filmovým počinům trochu pesimistická, což se mi zase potvrdilo. Zpackaný zajímavý námět a nevěrohodné herecké výkony, ani komedie, ani drama.

23.7.2019 v 0:07 | Karma článku: 23.65 | Přečteno: 934 | Diskuse

Alena Cmielová

Prach, pot a puchýře i takové mohou být Colours of Ostrava 2019

Rok 2019 si na Colours of Ostrava budu pamatovat jako zaprášený, horký, ale plný hudebních dojmů. Myslím si, že se můžeme už teď těšit na další ročník, ale jak jsem Barvy prožívala já?

22.7.2019 v 20:09 | Karma článku: 13.57 | Přečteno: 620 | Diskuse

Karel Sýkora

Co znamená sloveso falírovat?

Slova italského původu, která byla přejata do češtiny a integrovala se do její slovní zásoby. Za italianismy // italismy (i.) pokládáme slova italského původu, která čeština převzala přímo či prostřednictvím jiného jazyka.

21.7.2019 v 20:15 | Karma článku: 5.75 | Přečteno: 128 |
Počet článků 251 Celková karma 9.01 Průměrná čtenost 532

Kdo jsem? Knihovnice, lektorka "čtenářských dílen" pro děti, začínající kronikářka, autorka dvou regionálních knih... a životními ztrátami omlácený jedinec, kterému knihy přinášejí  malý (velký) únik od všeho...

             

Najdete na iDNES.cz