Než jsme byly tvoje děti

2. 01. 2019 16:15:57
Smutné tváře, uplakané oči, hladová bříška. Sirotčinec naplněný k prasknutí dětmi, které nikoho nemají. Nebo to tak alespoň stojí v jejich dokumentech. Zfalšovaných dokumentech...

Než jsme byly tvoje je název románu americké spisovatelky Lisy Wingate. Inspirován je skutečnými událostmi, v nichž hlavní roli sehrál domov pro opuštěné děti Tennessee Children ́s Home Society a žena, která toto zařízení téměř třicet let vedla, jménem Georgia Tannová. Jak vyplulo na povrch až o mnoho let později, Tannová jako průkopnice adopcí skrývala za tímto na první pohled záslužným projektem ve skutečnosti černý trh s dětmi.

Lisa Wingate na pozadí skutečných událostí vypráví příběh fiktivních sourozenců Fossových, kteří žijí se svými rodiči na obytném člunu na řece Mississippi. Jejich spokojený a pohodový život jde ke dnu, když matka rodí další dítě a kvůli komplikacím musí být dopravena do nemocnice. Děti tak zůstávají na lodi samotné a na starost, než se rodiče zase vrátí, je dostává nejstarší z nich - dvanáctiletá Rill.

Jenže právě v této chvíli se na palubě objeví úředně se tvářící lidé, kteří všech pět dětí odvedou do sirotčince. Na jejich ujišťování a vysvětlování, že opuštěnými nejsou, nereagují. Na sourozence Fossovy už čeká v novém „domově“ smrdutá místnost, výhrůžky, nedostatek jídla a nová jména. A brzy i noví rodiče...

Lisa Wingate vypráví ve dvou časových rovinách. Tu první představuje právě mladinká Rill, s níž prožívá čtenář úděsné a mrazivé chvíle počátku 40. let minulého století v dětském domově. Druhá linka se odehrává v současnosti a její hlavní aktérkou je mladá státní návladní Avery, pocházející z privilegované senátorské rodiny, která se na cestu poznání skryté rodinné historie vydává ve chvíli, kdy se náhodou v domově pro seniory setkává se starou ženou jménem May...

Autorka prostřednictvím kapitol střídá minulost se současností. Tento smutný a emotivní příběh podává nevtíravým stylem, a zvládá to po celou dobu bez jakéhokoliv kýčovitého a plánovitého sentimentu.

Tempo příběhu se vyznačuje velkou proměnlivostí. Po úvodním pomalejším rozjezdu knihy následuje svižnější dějství, až se v závěru dočkáme zase snad až zbytečně rychlého sprintu. Lisa Wingate je vypravěčkou, jíž se nedá vytknout nic podstatného. Lidskou krutost, sobectví, hluboký žal a zmar balí do laskavého tónu a nepodbízivého empatického podání.

Jediným rušivým a značně nepovedeným elementem této knihy je tak úprava českého vydání. Pár překlepů je dnes už bohužel víceméně jakýmsi nechtěným standardem v téměř každé knize, ale neznamená to, že si na to čtenář musí uvyknout, protože stylistické a gramatické chyby jsou a zůstanou ostudou každé knihy. Natož té s plackou bestselleru, a navíc v tak obrovském množství, jak je tomu v tomto případě. Pánské trio redaktorů, uvedených v tiráži, by se mělo velmi stydět za tuto fušeřinu!

(Vyjma lajdácky provedených úprav českého vydání) je kniha Než jsme byly tvoje výborným smutným a dojemným vyprávěním o pokřiveném adopčním systému a nezměrné síle sourozeneckých pout.

Moje hodnocení: 75%

Autor: Lisa Wingate
Název: Než jsme byly tvoje / Before We Were Yours
Počet stran: 352
Nakladatelství: Euromedia Group - Ikar
Vydáno: 11/2018

Autor: Eva Šamánková | středa 2.1.2019 16:15 | karma článku: 14.62 | přečteno: 898x

Další články blogera

Eva Šamánková

Když za zdmi vládne zlo

Zdi, za nimiž vládne zlo. Vězení, a v něm odsouzenci čekající na svůj trest. Domov, a v něm žena poznávající tvrdost manželových pěstí. Jaká tajemství se skrývají za zdmi? A jaká teprve začnou?

11.1.2019 v 17:59 | Karma článku: 7.87 | Přečteno: 311 | Diskuse

Eva Šamánková

Jaký být šťastný v moři neštěstí

Štěstí. Snad stejně často, jako se jím opájíme, si ho neuvědomujeme, až dokud o něj nepřijdeme. Jak žít, když štěstí uteklo? Kde vzít motivaci vstát každý den z postele a žít, když žít vlastně nechcete?

3.1.2019 v 11:07 | Karma článku: 8.16 | Přečteno: 286 | Diskuse

Eva Šamánková

Slzy muže

Osmnáct let starý zločin a usvědčený vrah podmínečně propuštěný na svobodu. Seděl ve vězení téměř dvě desetiletí ale ten pravý?

30.12.2018 v 13:34 | Karma článku: 8.20 | Přečteno: 460 | Diskuse

Další články z rubriky Kultura

Karel Orlík

Potřebujeme ještě v roce 2019 Bibli?

„Bible je jediný bestseler, jehož autor zná všechny své čtenáře.“ Izraelský král Šalomoun, syn krále Davida, ve své době nejmoudřejší muž na zemi, uzavírá svou životní „filosofii“ slovy: „Měj Boha v úctě a žij podle Jeho vůle.“

18.1.2019 v 7:18 | Karma článku: 11.39 | Přečteno: 153 | Diskuse

Karel Sýkora

Johnny Cash – Jesus

J. R. Cash byl americký zpěvák, kytarista a skladatel. Proslul především díky country, ale svým rozsahem patřil i do dalších žánrů. Podle mnoha hudebních kritiků se stal jedním z nejvýznamnějších amerických zpěváků.

17.1.2019 v 19:18 | Karma článku: 7.33 | Přečteno: 102 |

Karel Sýkora

Karel Čapek – citát

Karel Čapek byl český spisovatel, intelektuál, novinář, dramatik, překladatel a amatérský fotograf. Byl mladším bratrem malíře a spisovatele Josefa Čapka.

17.1.2019 v 6:39 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 67 |

Peter Krivda Soliwarski

Potulky XLII - Rozprávky v dreve I, Skanzen Svidník

...na začiatku rodiaceho sa nového roku sme sa vydali vstúpiť do rozprávok z dreva. Do rozprávok, ktoré vytvorili generácie...

16.1.2019 v 17:27 | Karma článku: 10.20 | Přečteno: 117 | Diskuse

Karel Sýkora

Paul Joseph Watson – O kulturním relativismu

Paul Joseph Watson is an English YouTube personality, radio host, writer and conspiracy theorist. He has been described as 'alt-right' by multiple sources.

16.1.2019 v 8:28 | Karma článku: 6.41 | Přečteno: 117 |
Počet článků 233 Celková karma 9.58 Průměrná čtenost 531

Kdo jsem? Životními ztrátami umlácený jedinec, kterému knihy přinášejí alespoň malý únik od všeho...

 

Najdete na iDNES.cz